Barokní sýpka
v Ludéřově je pozůstatkem kdysi rozsáhlého
opevněného panského dvora ze 14. stol s dvěma
tvrzemi. Nachází se na trase bývalé obchodní stezky
dnes zvané Trstenická a svoji existencí přispívala
k bezpečnosti obchodníků a poutníků na této cestě.
Nejstarší písemná
zmínka o Ludéřovu a panském sídle Ludeře z Ludéřova
pochází z r. 1349. Byla to tvrz s panským
hospodářským dvorem obehnaným kamennou obrannou zdí
s obrannými baštami a chráněná ze tří stran vodním
příkopem.
Během času se majetek rodu rozrůstal o nemovitosti
v okolních obcích a panství bohatlo.
Pravděpodobně v 15. stol. byla vybudována druhá
obytná budova tvrze (dnešní barokní sýpka) na
východní straně panského dvora. Byla postavena na
základech starší budovy a do půdorysu vznikající
budovy byla včleněna i obranná bašta s dochovanými
střílnami. Díky ní má budova zajímavý půdorys
písmene L.
Nejstarší archeologický nález učiněný při záchraně
této budovy je fragment jezdecké ostruhy pocházející
z přelomu 13 a 14. stol., fragmenty neglazovaných
gotických kachlů a užitkové keramiky.
V následujících stoletích se ve vlastnictví panství
vystřídalo mnoho vlastníků, např. členové
šlechtických rodů z Choltic, z Chudobína a Bařic, ze
Švábenic, z Borotína, z Kokor, Sakové z Bohuňovic.
Počátkem 18. stol. kupuje Ludéřov nový majitel hrabě
Podštatský z Prusinovic a přestavuje jej na zámek.
Další výraznou změnu v panství zanechává Ferdinand
Bonaventura II. hrabě z Harrachu, syn majitele
dolního zámku v Náměšti na Hané. Roku 1740 kupuje
zámek v Ludéřově s panstvím a o dva roky později r.
1742 po smrti svého otce Aloise Thomase Raimunda
z Harrachu připojuje k němu zděděný dolní zámek
v Náměšti na Hané a spojuje je v jeden celek. Roku
1766 zahajuje stavbu nového horního zámku v Náměšti
na Hané. Po jeho dokončení se z ludéřovského zámku
stávají postupně kanceláře panských úřadníků a
hospodářský dvůr zásobující sloučené náměšťsko-ludéřovské
panství. Bývalá obytná budova tvrze se mění na
chlévy, později panskou sýpku. Na toto uspořádání
panství navazují další majitelé rodu Kinských z Vchynic
a Tetova a bývalé panské sídlo v Ludéřově začíná
pomalu upadat v zapomnění.
Nová
historie zaniklého panského sídla se začala psát až
počátkem nového tisíciletí, kdy měla být zbourána
rozpadající se hospodářská budova JZD v Ludéřově.
Prvotním archeologickým průzkumem byla budova
datována do pol. 18. stol. jako bývalá barokní sýpka
a zapsána jako kulturní památka do Ústředního
seznamu kulturních památek ČR. Na základě pozdějších
nálezů při její rekonstrukci bylo datováno její
skutečné stáří a využití do doby gotiky, ale již
zažitý a registrovaný název památce zůstal.
Zachované pozůstatky ostatních budov panského sídla
dostaly přestavbou novou podobu a jsou využívány
k jiným účelům.
Dnes
je v bývalé barokní sýpce umístěna expozice historie
ludéřovského panského sídla a také nedalekého
opevněného místa zvaného Žižkovy či Švédské šance a
v posledních desetiletích známého jako Keltská
svatyně. Celoročně je historická budova využívaná ke
společensko - kulturním akcím jako jsou výstavy,
koncerty, besedy, přednášky, svatby, workshopy apod.
Pokud se vydáte polní cestou směrem k Náměšti, po
cestě minete šibeniční vrch (dnes kóta 320), odkud
je nádherný výhled do kraje. |