Barokní sýpka v Ludéřově je pozůstatkem kdysi rozsáhlého opevněného panského dvora ze 14. stol s dvěma tvrzemi. Nachází se na trase bývalé obchodní stezky dnes zvané Trstenická a svoji existencí přispívala k bezpečnosti obchodníků a poutníků na této cestě.

Nejstarší písemná zmínka o Ludéřovu a panském sídle Ludeře z Ludéřova pochází z r. 1349. Byla to tvrz s panským hospodářským dvorem obehnaným kamennou obrannou zdí s obrannými baštami a chráněná ze tří stran vodním příkopem.

Během času se majetek rodu rozrůstal o nemovitosti v okolních obcích a panství bohatlo.

Pravděpodobně v 15. stol. byla vybudována druhá obytná budova tvrze (dnešní barokní sýpka) na východní straně panského dvora. Byla postavena na základech starší budovy a do půdorysu vznikající budovy byla včleněna i obranná bašta s dochovanými střílnami. Díky ní má budova zajímavý půdorys písmene L.

Nejstarší archeologický nález učiněný při záchraně této budovy je fragment jezdecké ostruhy pocházející z přelomu 13 a 14. stol., fragmenty neglazovaných gotických kachlů a užitkové keramiky.

V následujících stoletích se ve vlastnictví panství vystřídalo mnoho vlastníků, např. členové šlechtických rodů z Choltic, z Chudobína a Bařic, ze Švábenic, z Borotína, z Kokor, Sakové z Bohuňovic.

Počátkem 18. stol. kupuje Ludéřov nový majitel hrabě Podštatský z Prusinovic a přestavuje jej na zámek. Další výraznou změnu v panství zanechává Ferdinand Bonaventura II. hrabě z Harrachu, syn majitele dolního zámku v Náměšti na Hané. Roku 1740 kupuje zámek v Ludéřově s panstvím a o dva roky později r. 1742 po smrti svého otce Aloise Thomase Raimunda z Harrachu připojuje k němu zděděný dolní zámek v Náměšti na Hané a spojuje je v jeden celek.  Roku 1766 zahajuje stavbu nového horního zámku v Náměšti na Hané. Po jeho dokončení se z ludéřovského zámku stávají postupně kanceláře panských úřadníků a hospodářský dvůr zásobující sloučené náměšťsko-ludéřovské panství. Bývalá obytná budova tvrze se mění na chlévy, později panskou sýpku. Na toto uspořádání panství navazují další majitelé rodu Kinských z Vchynic a Tetova a bývalé panské sídlo v Ludéřově začíná pomalu upadat v zapomnění.

Nová historie zaniklého panského sídla se začala psát až počátkem nového tisíciletí, kdy měla být zbourána rozpadající se hospodářská budova JZD v Ludéřově. Prvotním archeologickým průzkumem byla budova datována do pol. 18. stol. jako bývalá barokní sýpka a zapsána jako kulturní památka do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Na základě pozdějších nálezů při její rekonstrukci bylo datováno její skutečné stáří a využití do doby gotiky, ale již zažitý a registrovaný název památce zůstal. Zachované pozůstatky ostatních budov panského sídla dostaly přestavbou novou podobu a jsou využívány k jiným účelům.

Dnes je v bývalé barokní sýpce umístěna expozice historie ludéřovského panského sídla a také nedalekého opevněného místa zvaného Žižkovy či Švédské šance a v posledních desetiletích známého jako Keltská svatyně. Celoročně je historická budova využívaná ke společensko - kulturním akcím jako jsou výstavy, koncerty, besedy, přednášky, svatby, workshopy apod.

Pokud se vydáte polní cestou směrem k Náměšti, po cestě minete šibeniční vrch (dnes kóta 320), odkud je nádherný výhled do kraje.