Barokní sýpka v Ludéřově je pozůstatkem opevněného panského dvora ze 14. stol s dvěma tvrzemi. Nachází se na trase obchodní stezky, dnes zvaná Trstenická a jež svoji existencí přispívala k bezpečnosti obchodníků a poutníků v tomto kraji.

Nejstarší písemná zmínka o Ludéřovu a panském sídle pochází z r. 1349. Byla to tvrz s panským hospodářským dvorem obehnaným kamennou obrannou zdí s obrannými baštami a chráněná ze tří stran vodním příkopem ve vlastnictví Ludeře z Ludéřova.

Během času se majetek rodu rozrůstal o nemovitosti v okolních obcích a panství bohatlo.

Po přestavbě starší budovy na východní straně panského dvora v 15. stol. byla vybudována druhá obytná budova tvrze (dnešní barokní sýpka), s včleněnou obrannou baštou s dochovanými střílnami. Díky ní má dnešní budova zajímavý půdorys písmene L.

Nejstarší archeologický nález učiněný při záchraně této budovy je fragment jezdecké ostruhy pocházející z přelomu 13 a 14. stol., fragmenty gotických kachlových kamen a užitkové keramiky.

V následujících stoletích se ve vlastnictví panství vystřídalo mnoho vlastníků, např. Smil z Křemže, členové šlechtických rodů z Choltic, z Chudobína a Bařic, ze Švábenic, z Borotína, z Kokor či Sakové z Bohuňovic, kteří počali s přestavbou tvrze na zámek.

Počátkem 18. stol. kupuje Ludéřov nový majitel hrabě Podštatský z Prusinovic a dokončí jeho stavební úpravy. Další výraznou změnu v historii  ludéřovského panství zanechává Ferdinand Bonaventura II. hrabě z Harrachu, syn majitele panství v Náměšti na Hané Aloise Thomase Raimunda z Harrachu.

Roku 1740 kupuje Ludéřov a o dva roky později r. 1742 připojuje k němu zděděné panství v Náměšti na Hané a spojuje je v jeden celek.  Roku 1766 zahajuje stavbu nového horního zámku v Náměšti na Hané. Po jeho dokončení se z ludéřovského zámku stávají postupně kanceláře panských úřadníků a hospodářský dvůr zásobující sloučené náměšťsko-ludéřovské panství. Druhá obytná budova tvrze u obranné zdi se mění na chlévy a později na panskou sýpku. Další majitelé rodu Kinských z Vchynic a Tetova využívají k bydlení pouze nový horní zámek v Náměšti na Hané a bývalé panské sídlo v Ludéřově začíná pomalu upadat v zapomnění.

Novodobá historie zaniklého panského sídla se začala psát až počátkem nového tisíciletí, kdy měla být zbourána rozpadající se hospodářská budova JZD v Ludéřově. Prvotním archeologickým průzkumem byla datována do pol. 18. stol. jako bývalá barokní sýpka a zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek ČR. Při následné záchranné  rekonstrukci, prováděné spolkem U nás a odbornými řemeslníky, bylo archeology na základě nálezů posunuto její skutečné stáří do doby gotiky, ale již zažitý a registrovaný název památky byl ponechán. Pozůstatky ostatních budov panského sídla jsou nyní využívány k jiným účelům.

Dnes jsou v návštěvních dnech v bývalé barokní sýpce přístupny expozice proměn panského sídla a také nedalekého opevněného místa zvaného Žižkovy či Švédské šance, v posledních desetiletích známého též jako Keltská svatyně. Celoročně je historická budova využívaná ke společensko - kulturním akcím jako jsou výstavy, koncerty, besedy, přednášky, svatby, workshopy apod.

Pokud se vydáte polní cestou přes Střížov směrem k Náměšti, po cestě minete šibeniční vrch (dnes kóta 320), odkud je nádherný výhled do hanáckého kraje.